Branky: Maňák 2x

Sestava: Pivoda - Suchánek, Losert, Jedlička, Křepelka - Zatloukal, Vyhňák, Streda, Maňák - Tomeček, Vrba

Střídání: Mikulík, Kohn, Kožuch, Tiňák, Pánek, Kováč, Pospíšil

Po nešťastném zápase se Slováckem jsme si jeli doslova pro tři body do Vyškova. Bylo potřeba odčinit neslaný, nemastný výkon z minulého týdne. Podařilo se to jen výsledkově. Herně to nebyla až taková hitparáda, jak jsme si představovali. Je vidět, že pokud máme hrát do zformované obrany, dělá nám to problémy.

Od začátku utkání bylo jasné, kdo bude tvrdit muziku. Jenže naše nástroje nebyli vyladěné na koncert vážné hudby, ale pouze na obyčejnou vesnickou tancovačku. Abych nebyl zase úplně kritický, defenzívní činnost, výstavba a mezihra se nám dařily, bohužel předfinální a finální fáze byly žalostné. Nepomohl ani speciálně zaměřený trénink na tuto činnost. Domácí se po ztrátě míče zatáhli před vápno a tam začínalo naše trápení. Když už se nám podařilo překonat obrannou hráz, naše střely a zakončení neměly ty správné parametry. Většinou jsme místo zakončení volili ještě další zbytečnou přihrávku a pokud jsme se ke střelbě dostali, šla buď nad bránu nebo do rukou gólmana. Dá se říct, že jsme takto před bránou domácích strávili asi 35 minut z daných 40. Zkoušeli jsme střídání, změny rozestavení, ale nepomohlo nic. Poločas tak skončil bez branek a to pro nás nebylo dobré vysvědčení. Museli jsme jít do rizika.

Do druhé půle jsme nastoupili pouze se třemi stopery a snahou, být ještě více na míči a hlavně zjednodušit a zrychlit hru. Obraz hry se však moc nezměnil. Snad jen to, že soupeře jsme na naši polovinu nepustili, až na krátké intermezzo, vůbec. Troufám si tvrdit, že do 50´ by se v našem týmu nenašlo moc hráčů, kteří by si nevystřelili na bránu domácího gólmana. Stále však bez úspěchu. V 52´ jsme přežili se štěstím sérii rohových kopů soupeře. Dostat gól by nás asi zlomilo. Z posledního rohu jsme šli do rychlého protiútoku, Maňák dostal míč za obránce a šel sám na gólmana. Udělal mu kličku, doběhl si balón a před dobíhajícím obráncem jej poslal do prázdné brány, 0:1. Konečně.

Spadl z nás strach o výsledek, ale vyhráno ještě nebylo. Domácí se stále snažili dostat míč na osamoceného útočníka, kterého však do ničeho nepustil Tomeček, který se od poloviny první půle postavil na stopera místo Jedličky. Ten šel na hrot a ve druhé půli jsme ještě i tady udělali změnu. Prohodili jsme Jedličku s Maňákem, tohle už poté fungovalo. Potvrdilo se to v 65´ kdy Jedlička udělal výpad po pravé straně, dostal se až na kraj vápna a tam poslal míč do boxu před bránou. K němu se dostal Maňák a zvýšil pohodlně na 0:2. Skvěle sehraná akce. Další branky jsme bohužel nepřidali a v závěru ještě bravurně vytáhl Pivoda míč zpod břevna a uchránil si tak první nulu v lize. Konečný rezultát 0:2.

Co k tomu říct? Výhra byla naprosto zasloužená, ale...... Je vidět, že hrát proti týmům, které nás tlačí nebo chtějí hrát hodně otevřený fotbal nám svědčí lépe. Musíme se naučit rychleji pracovat s míčem a vytvořit si tak lepší pozice ke střelbě nebo zakončení. Dnes se nám moc nedařilo. I když na druhou stranu, těch střel a šancí bylo i tak dost, ale vázlo proměňování. Nelíbil se mi ani výkon hlavního arbitra, ale toto posouzení je na jiných. Vyhňákovi odepřel gól v první půli po domnělém zahrání rukou. Zastavil náš útok 3:1 proto, že na naší půlce ležel hráč domácích. Možná by se to pak vyvíjelo jinak. Ve druhé půli pískl faul Vyhňákovi ve vápně soupeře, za mě opačně a penalta. To jsou ale spekulace a je třeba se s tím smířit. My se musíme soustředit na sebe a své výkony. Stále je a bude na čem pracovat.

Břetislav Holouš