V posledním soutěžním utkání roku, které jsme odehráli v Chropyni na umělé trávě, jsme se utkali s Opavou. Chtěli jsme si udržet domácí neporazitelnost, hrát aktivní útočný fotbal s poctivou defenzivní prací. To se nám bohužel nezdařilo.
1.FC Viktorie Přerov : FC Vsetín 9:1 (4:0)
Branky: Dolejší, Dorazil, Večerka 2x, Hagan, Golodny, Nádvorník
Sestava: Žák (Kruták) - Hagan, Večerka, Švirk - Nádvorník, Dorazil, Sedláček, Hrubý, Jurečka - Kruták, Svozil
Střídání: Dolejší, Jakubec, Janda, Keiling, Golodny, Rybka, Steffan
Po třech těžkých zápasech nás čekal zdánlivě lehčí soupeř. Doma jsme přivítali poslední tým tabulky, FC Vsetín. Všichni byli natěšení, jen trenér měl z tohoto utkání těžko v podbřišku. Tušil jsem nelehkou písemnou práci už jen z toho důvodu, že tentokrát budeme muset tvořit hru my. A na to nejsme moc zvyklí. Nicméně plán byl jednoduchý. Dostat se co nejdříve do komfortniho stavu a to vést o tři branky.
S doznívajícím zvukem úvodního hvizdu bylo zřejmé, že to až tak jednoduché nebude. Rozestavení 3-5-2 nemáme zažité. Mělo to dělat problémy soupeři, ale spíš to vadilo nám. Z počátečního chaosu a zmatku nás vysvobodila branka Nádvornika. Využil krásné přihrávky Svozila a poslal nás do vedení 1:0. Běžela 6. minuta. O další dva góly se postaral, po nahrávkách Sedláčka a Svozila, Dorazil. Vedli jsme vytoužených 3:0, bohužel na ukazateli skore svítila již 23. minuta.
V té době mohlo být vedení výraznější, jenže špatné přihrávky, minimum získaných odražených míčů a zbrklé řešení finálových situací nás o to připravily. Vlastně jsme se o to připravili sami. Do poločasu ještě vstřelil gól Dolejší a završil tak první dějství na stavu 4:0. Čekal jsem to opravdu jednodušší. Základ pro druhou půli byl položen a měli jsme se fotbalem hlavně bavit. Opak byl však pravdou.
Jako by se nám dnes moc nechtělo. Pečení holuby do pusy nelétají sami ani ve fotbale. Druhá část a hlavně její začátek byl snad ještě horší, než ta první. To už jsme hráli v rozestavení 4-4-2, ale nepomohlo to. Důkazem toho byla 18 minutová pasáž bez branek. Tohle už mě nenechalo chladným a poslal jsem na hrot Večerku. Výborný tah. Hned první šance a vedli jsme 5:0. Autorem branky Večerka, přihrával Nádvorník. Za minutu trefil znovuzrozený útočník tyč a na odražený míč rychle zareagoval Mytnychuk, 6:0. Následovala další tyč z kopačky Večerky a pak i branka na 7:0. Krásné střídání.
Nicméně dnes museli hrát i ostatní. Museli jsme střídat i gólmana, jelikož Žák se při odkopu zranil. Do brány tak šel Kruták a na uvítanou dostal pohlednici od Jurečky v podobě vlastního gólů, 7:1. Dalších deset minut bylo ve znamení neproměněných šancí. Pak si krásně potáhl míč po lajně Keiling a naservíroval ho Dolejšímu na 8:1. A přesně tohle jsme v pátek trénovali. Aspoň někdo to pochopil a zrealizoval. Poslední hřebíček do rakve hostí zatloukl Hagan minutu před koncem, 9:1. Krásná výhra, ale...
Jak už jsem zmiňoval. Krásně to dnes vystihuje dvojí pohled na stejnou věc. Rodiče mají (a po právu a nikdo vám to nebere) velkou radost, že jsme vyhráli velkým rozdílem. Já mám radost také, jenomže jsem si všímal i těch nedostatků a že jich bylo. Takže moje spokojenost s výhrou ano, se hrou samotnou nikoliv. V Bílovci jsme prostě hráli lépe. Ale od toho jsem trenér, abych na tom dále pracoval.
Vyhráli jsme a proto všem patří poděkování. Jen to mohlo být krapet lepší. Dnes bych vyzdvihnul bezchybného Švirka v obraně a střelce Večerku. Prostě na tom hrotu je cítit. A Mytnychukovi gratuluji k jeho prvnímu gólu do správné brány. Za bojovnost si to zasloužil.