Díky spojení fotbalové školičky a ZŠ Za Mlýnem se v Přerově uskutečnil historicky první turnaj pro mladé fotbalové naděje.
1.FC Viktorie Přerov : SK Hranice 3:3 (0:1)
Branky: Švirk, Hagan, Večerka
Sestava: Tomeček - Dolejší, Žák, Švirk, Keiling (41´ Svozil) - Jurečka - Hagan (74´ Sedláček), Dorazil, Jakubec (41´ Hrubý), Nádvorník - Večerka
Připraveni: Steffan, Janda
O víkendu jsme měli před sebou setball č. 2. Druhou šanci jít v tabulce na první místo. Bohužel, opět zůstala bez využití. Začínám mít pocit, že nejsme schopni tato emočně vypjatá utkání zvládnout. Je to těžké, ale nepůjde to bez toho. Ovšem v neděli to zase byl těžký extrém. Už mě zápasy s okresním rivalem nebaví, po nich zůstává pouze pachuť a přemýšlení, jestli ten fotbal dělat dál a hlavně, co za lidi vychovávají naši budoucí generaci. Opravdu je normální, aby čtrnáctiletý kluk, jemuž musí ještě máma utírat nudli u nosu, běžel před tribunu a ukazoval jiným maminám a otcům svůj prostředníček. Být to můj syn, tak si měsíc nesedne. Kam spěje výchova tohohle? Pak si někdo stěžuje u rozhodčích, že rodiče nadávají jejich hráčům.
Celý týden jsme pracovali na tom, abychom tento zápas ustáli. Bylo nutné se oprostit od toho, s kým hrajeme, co bylo v minulosti, soustředit se pouze na hru a nerozptylovat se zbytečným kecáním a hádáním. Každý měl svůj úkol, všichni věděli, co mají hrát, kde být a koho bránit. Ne všechny naše pokyny však byly v utkání dodrženy. I to byl důvod toho, proč jsme nevyhráli. V takových zápasech se trestá každá chyba a my na to doplatili.
Jestliže začátky jiných utkání bývají opatrné a vlažné, tady se začalo zostra a od první minuty se na hřišti jiskřilo. Úvodních deset minut byl boj. Je fakt, že jsme se trápili a na půlce soupeře jsme byli sporadicky. Všechno odšpuntovala desátá minuta. Jakubec poslal průnikovou přihrávkou do úniku Nádvorníka, ten odcentroval do vápna, kde Večerka neměl jinou možnost, než se pokusit o nůžky a k jeho i naší smůle přestřelil bránu. Okřídlené nedáš, dostaneš, platí stále. Král se po autu zbavil Švirka, tělem odstavil Jurečku a neubránil ho ani Žák, záchrannou brzdu tak vystavil až Keiling, jenž jeho střelu zblokoval na roh. Z něj už padl úvodní gól. Král ve vápně zatáhl za dres Jakubce a poslal jej k zemi, tím zbavil Benýška strážce a ten své výhody využil, naskočil si na zadní tyči na míč a poslal jej hlavou do brány. Proč rozhodčí toto pustil, nechápu ještě teď. Neviděl? Od toho ale rozhodčí na hřišti je, aby viděl a stál hodně blízko. Na druhou stranu v tom souboji měl být ještě Dolejší, jenže nebyl. Důvod? To ví asi jen on sám.
Branka nás nakopla a od té chvíle jsme na hřišti dominovali. Jakubcova střela ze 13´ byla tečovaná a skončila v rukavicích hostujícího gólmana. V 15´ jsme zahrávali Dorazilem trestný kop, po faulu na Nádvorníka. Skvěle kopnuto na zadní tyč, jenže naši hráči tam přiběhli pozdě a míč jen proletěl za bránu. Nepomohla ani série rohových kopů. Buď byly kopnuty špatně nebo na míč nikdo nedosáhl a hosté jej odkopli do bezpečné vzdálenosti. Pochopili jsme, že po pravé straně to moc nepůjde a přišly skvělé momenty Hagana. Nejprve ve 24´ zatáhl míč po své straně a poslal jej po zemi do vápna. Večerka pustil Nádvorníkovi, ale jeho střela levou nohou neměla potřebnou razanci. O tři minuty později opět utekl Hagan, jenže jeho přihrávka nenašla Nádvorníka, ale jen stopera hostí, od nějž se míč odrazil do rukou gólmana. Škoda, Večerka byl v lepším postavení. Ve 30´ přišlo přenesení hry z pravé strany na levou, Hagan přihrává před bránu Nádvorníkovi a jeho střela míjí pouze tyč. Ve 33´ neúnavný Hagan servíruje do vápna další míč a střelu Večerky k tyči bravurně vyráží gólman hostí. V závěru ještě Večerka hlavičkoval vedle tyče. Tyhle šance nás mohly mrzet a jak se později ukázalo, byla to pravda. První půli tak vyhráli hosté 0:1.
V této situaci jsme nebyli poprvé a nebyl důvod k panice. Na hřiště přišel místo zraněného Jakubce (úder loktem do spánku) Hrubý a Keilinga nahradil Svozil. Naši hru to ještě více oživilo a začali se dít věci. Nejdříve jsme museli přestát pokus o brejk, který skončil zbytečným faulem Krále na Tomečka, jenž byl u balónu dříve. Hosté vytvářeli jeden faul za druhým a my jsme z toho těžili. Po jednom takovém na Nádvorníka ve 46´ zahrával trestný kop Svozil a že to umí, není pochyb. Krásně načechral míč do vápna, ten po odrazu propadl Švirkovi k noze a bylo srovnáno, 1:1. V 52´ opět Svozil a jeho trestný kop, který Dorazil protečoval na bránu, gólman jen vyrazil před Hagana a ten se odměnil za svůj skvělý výkon brankou na 2:1. Hned z rozehrávky jsme získali míč znovu, Dolejší poslal nádhernou průnikovou přihrávku na Večerku, který se prodral obranou hostí a skóroval na 3:1. Vypadalo to na šach mat.
Soupeř byl bez šťávy a nezmohl se na nic kloudného. Stačilo přidat čtvrtou branku. Šance jsme na to stále měli. Hagana zastavil praporek rozhodčího a nevím proč, jelikož byl minimálně půl metru za posledním hráčem hostí. Centr Nádvorníka odhlavičkoval, před volným Večerkou, obránce na roh. Střela Dorazila šla nad. Další centr Hagana skončil po odrazu za lajnou, roh se nekopal, jelikož si toho opět nevšiml ani jeden rozhodčí a trestný kop Svozila vyrazil gólman na roh jen s vypětím všech sil. Pak se zaskvěl Tomeček, když sebral míč z nohy soupeře. V této chvíli se zápas lámal. Z protiútoku se dostal do šance Večerka a i když ho hostující obránce zezadu jasně poslal rukama k zemi, píšťalka opět, k údivu všech, zůstala němá.
Blížil se konec utkání a chlapce jsme upozorňovali, že soupeř se nevzdává a hraje až do poslední minuty i za nepříznivého stavu. Marně. Přišla 75´ a série našich chyb. Dolejší v přechodové fázi přihrál soupeři přímo na nohu, ten využil špatného postavení našich stoperů a průnikovou přihrávkou vyslal do brejku Krále. Tomeček byl sice hodně vysoko, ale měl to k míči bohužel dál a nenašel se nikdo, kdo by ještě zastavil unikajícího hráče, jenž skóroval do prázdné brány, 3:2. I na tuhle situaci jsme mohli ještě reagovat. Večerka si v 80´ vyměnil místo s Hrubým, zatáhl po pravé straně míč do vápna, dal jej pod sebe spoluhráči, ale Hrubý střílel bez přípravy nad. Čas na zpracování měl. Dvouminutové nastavení už bylo opět v režii slabých rozhodčích. Otočený aut a ruka hostí připsaná Sedláčkovi, nás nepustili k míči a vrcholem všeho byla vyrovnávací branka. Poslední nákop, tři hráči v ofsajdu a praporek zůstal dole. Proti tomuto se bránit nedá. Konečný stav 3:3.
Je to fotbal a ten přináší radostné i smutné okamžiky. My jsme dnes opět ti smutní. Neprohráli jsme. Podali jsme dobrý výkon, vyjma prvních deseti a posledních pěti minut jsme hosty k ničemu nepustili, nemáme se za co stydět. Sezóna je ještě dlouhá a není ani v půlce. Zajíci se počítají až po honu. Kluky můžu jen pochválit, že udrželi nervy na uzdě, i když to bylo těžké a museli jsme jejich emoce hodně krotit. Teď si trochu odpočineme, v neděli si užijeme fotbal ve Valmezu a budeme se připravovat na soupeře nejtěžšího, Porubu. Poslední utkání podzimu rozhodne, jestli si svoje postavení v tabulce zasloužíme nebo ne. Nerozhodne o tom výhra nebo prohra, ale náš výkon a to, jak se budeme prezentovat.
P.S. Díky p. Hoffmannovi, že to natočil, sice mi to dalo tři hodiny práce, než jsem to vše shlédl a udělal si poznámky, ale mám svědomí čisté a mohl jsem to vše napsat dle skutečnosti.
Břetislav Holouš