Díky spojení fotbalové školičky a ZŠ Za Mlýnem se v Přerově uskutečnil historicky první turnaj pro mladé fotbalové naděje.
1.FC Poruba : 1.FC Viktorie Přerov 1:3 (1:2)
Branky: Večerka 2x, Dorazil
Sestava: Tomeček - Dolejší, Žák, Švirk, Jurečka - Hagan (72' Janda), Dorazil, Jakubec (41' Keiling), Nádvorník - Večerka (66' Hrubý)
Připraveni: Sedláček, Steffan, Lipták
Do třetice všeho dobrého. Poslední podzimní utkání, nejsilnější možný soupeř a náš třetí pokus dostat se na vysněné první místo. Dvakrát se to nepovedlo, chybělo štěstí a lepší produktivita. Dnes se to vše sešlo jak mělo a je z toho neskutečná radost. Ten příběh začal v červnu roku 2020, ještě to není jeho konec, ale jsme na nejlepší cestě, aby se z něj stal happy end.
Měl to být vrchol podzimu, finále a bylo tomu tak do slova a do písmene. Na nic se nečekalo. Od úvodního hvizdu to byla jízda jako na tobogánu, nahoru a dolů. Domácí na nás vlétli a prvních pět minut jsme nevěděli, kde má včela med. Poprvé jsme zahrozili v 7'. Dorazil krásně zatočil míč z rohu do vápna, kde Večerka vystřihnul nádherné nůžky a míč jen těsně minul tyč.
Soupeř nás ovšem uzemnil rychle. Při následném útoku si jeho hráč převzal balón z autu, navedl jej do volného středu a vyslal průnikovou přihrávku na levou stranu. Přihrávku před bránu tečoval Jurečka tak nešťastně, že přelétla Tomečka a zapadla na zadní tyči do sítě, 1:0. Ještě hůře nám bylo v 15'. Nenápadný útok, faul Dolejšího na kraji vápna a penalta. V bráně stál naštěstí Tomeček. Vystihl stranu, famózně vyrazil míč a zabránil i následné dorážce. Tohle byl prvni zlomový moment.
Chycená penalta nás nakopla, vyrovnali jsme hru a začali být nebezpeční i pro bránu domácích. Ve 22' vyvezl Dolejší balón z obrany, přihrál jej Večerkovi, ten se štěstím vymotal obranu soupeře a z hranice vápna prostřelil gólmana na přední tyč, 1:1. Čtyři minuty nato jsme zápas otočili a jak se později ukázalo, byla to vítězná branka. Jurečka vytáhnul hru po lajně, přihrál Večerkovi, jenž s míčem pokračoval dál a poslal jej do vápna Dorazilovi. Včera jsme to trénovali a dnes dovedli k dokonalosti. Dorazil si tělem odtáhl obránce, otočil se kolem něj a poslal míč k tyči, 1:2. Stejným výsledkem skončila i první půle.
Před toú druhou jsem kluky upozorňoval, že to bude těžké, na krev a bude to bolet. Potřebovali jsme vydržet prvních dvacet minut. To se i stalo, ale s vypětím všech sil. Domácí nás mačkal jako citron. Ve hře nás držela nesmírná bojovnost, obětavost, obrana a jistý Tomeček v bráně.
Bylo jasné, že tohle tempo soupeř nemůže vydržet až do konce. Hráli jsme jen na brejky, se snahou dát uklidňující gól. Povedlo se nám to v 66'. Žák vyvezl míč od naší brány, poslal jej na půlku Večerkovi, ten se zbavil svého strážce a zpoza vápna lišácky přehodil gólmana, 1:3. Zlomový moment číslo dva. Domácí se dal snažili, nevzdali to, jenže síly na zvrat už docházely i jim. Všemu udělal konec závěrečný hvizd. Po něm přišla nefalšovaná radost a úleva. Dokázali jsme to.
Šli jsme si za tím od úvodního hvizdu prvního utkání. Přes pár škrbotnutí to byla nádherná podzimní jízda. Je za tím obrovská spousta práce a dřiny, ale ta tečka je sladká a zasloužená. Nejsme na konci, jsme v poločase. Ten druhý bude ještě těžší a my se musíme vrátit k poctivé práci. Jen tak dojdeme do společného cíle. Teď je čas slavit.
Břetislav Holouš