Branky:  Jedlička 2x, Streda, Vyhňák

Sestava: Pivoda - Masařík, Tomeček, Janík, Kohn - Kováč - Vrba, Vyhňák, Streda, Losert - Jedlička

Střídání: Pánek, Mikulík, Zatloukal, Pospíšil, Křepelka

Do Hodonína jsme jeli napravit špatnou reputaci z minulého zápasu proti Vítkovicím. Povedlo se to tak napůl. Výsledek je sice pro nás špatný, ale rozhodně neodpovídá dění na hřišti. Utkání by určitě slušela minimálně remíza a za náš výkon, mimo prvních patnácti minut, se stydět nemusíme a jsem spokojený. O výhře domácích rozhodl náš špatný vstup do utkání a individuální chyby v závěru.

Vstup do utkání byl pro nás černou můrou. Hned v první minutě Janík z rozehrávky namazal domácímu hráči, ten posunul míč na útočníka a bylo 1:0. Otřepali jsme se rychle. Za dvě minuty mohlo být srovnáno, jenže. Jedlička šel s míčem dopředu, poslal míč po zemi před bránu, tam Losert z první netrefil dobře míč a byla z toho malá domů. Stačilo si balón v klidu zpracovat a poslat jej z druhého doteku k tyči. Času na to bylo dost. Bohužel. To jsme ovšem netušili, že to bylo z naší strany vše. Úplně jsme vypadli z role a přenechali hřiště i hru domácím. Těch deset minut bylo opravdu hodně špatných. Soupeř svou převahu korunoval druhou brankou. Průniková přihrávka do rozhozené obrany a bylo 2:0. Poslední hřebík do rakve zatloukl pomezní rozhodčí. Pustil u lajny do brejku hráče domácích i přes jasný, metrový ofsajd (což potvrdili i domácí tatínci) a soupeř šel do vedení 3:0. Byli jsme na ručník.

Po této patnácti minutovce hrůze jsme na hřiště poslali Pospíšila a ten naši hru očividně oživil. Jeho rychlé výpady po lajně dělali domácím problémy. Na druhé straně se o to samé snažil Vrba, jenže ten byl neustále v objetí bránícího hráče až to vypadalo, že si ho dotyčný chce vzít i domů. Rozhodčí bohužel mlčel. I tak jsme stále víc a víc získávali ztracenou půdu pod nohama. Do hry nás vrátilo pár trestných kopů. Branka však ne a ne padnout. Zachránila nás poslední minuta. Dalšího trestného kopu se zhostil před vápnem Vrba, trefil sice smolně břevno, ale k odraženému míči se dostal Streda a toho domácí faulovali. Pokutový kop proměnil Jedlička a vypadalo to hned lépe. O přestávce jsme klukům připomněli, že doma jsme také prohrávali 1:3 a nakonec sahali po výhře.

Do druhé půle jsme vstoupili podobně jako domácí do té první. Z tlaku jsme se prosadili hned ve druhé minutě. Jedličkova křižná střela znamenala snížení na 3:2. Hráli jsme dobře, dostali jsme domácí pod tlak a hnali jsme do vyrovnání. To přišlo po rohovém kopu, kdy se prosadil Streda a vyrovnal na 3:3. Další ránu do sebevědomí hodonínských zasadil Vyhňák. Křepelka vystihl rozehrávku, získal míč,a přihrál jej Vyhňákovi a ten zařídil naše vedení 4:3. Mohlo být i lépe, ale další šance jsme neproměnili. Skórovat mohli Vyhňák, Křepelka nebo Jedlička. Další naši snahu utnul rozhodčí, jež neodpískal jasnou ruku ve vápně. Do posledních šesti minut jsme tak šli s jednobrankovým náskokem.

Jak jsme nezvládli začátek utkání, tak jsme zpackali i jeho konec. Je to škoda, protože takových šancí na výhru moc nebude. Dnes nás srazili, stejně jako v utkání s Vítkovicemi, individuální chyby. Nejdříve jsme se pustili zbytečně a bezhlavě do útočení, ač jsem kluky nabádal k zabezpečené obraně. Po ztrátě míče jsme se nevrátili do svých prostor a domácí vyrovnali. Za další minutu Kováč poslal rozehrávku na nohu soupeře, rychlá přihrávka do rozhozené obrany a prohráváme 5:4. Poslední hřebík do naší rakve zatloukl soupeř z rohu. Míč putoval rovnou do brány a my s brekem domů. Prohráváme 6:4. Nespravedlivé? Asi ano, ale je to sport a ten bývá krutý, někdy až příliš.

Dnes jsme byli dvacet minut horší, dvacet minut to byl vyrovnaný zápas a čtyřicet minut jsme měli navrch my. Stejně odcházíme poraženi. Jak jsem psal minule, TOP výkon celý zápas, kompletní sestava a štěstí. Dnes nám chyběla hlavně ta třetí ingredience. Po utkání s Vítkovicemi jsem si myslel, že naše výkony nejenže stagnují, ale jdou strmě dolů, po dnešku si to nemyslím, jen ty výkyvy jsou hrozné. Jsou to pořád jen děti a tady je to běžné, jako ty individuální chyby a nesoustředěnost po celý zápas. Snad se z toho poučíme a občas nás navštíví i paní Štěstěna, trochu bychom ji tady potřebovali. Poděkování patří i Suchánkovi, Mikulíkovi, Zatloukalovi, Tiňákovi a Kožuchovi, kteří včera odehráli za U15, když ne celý zápas, tak minimálně poločas.

Břetislav Holouš