Branky: Keiling 2x, Sedláček 

Sestava: Kruták - Hagan, Švirk, Jakubec, Janda - Dolejší, Hrubý, Jurečka, Nádvorník - Svo

zil, Večerka 

Střídání: Dorazil, Rybka, Golodnyi, Steffan, Sedláček, Keiling, Žák 

Poslední zápas letošní sezóny ve Vsetíně jsme si chtěli užít. Nakonec to byla pořádná fuška se šťastným koncem. Není ani divu, protože něco tak hrozného, jako byla hra a taktika domácích, jsem teda hodně dlouho neviděl. 

Od začátku utkání jsme chtěli hrát hodně vysoko, ale tento plán ztrostokal na tom, že domácí hrát nechtěli. Nákop na půlku a zaparkovat do vápna autobus. Celých 40 minut se tak hrálo na jedné půlce s ojedinělými výpady hráčů Vsetína, když naši borci nezpracovali nebo ztratili nakopnutý míč. 

Bylo to o trpělivosti a kvalitní přípravě šancí. To nám bohužel v první půli chybělo. Šancí bylo dost, nastřelili jsme, mimo jiné, 2x břevno a 1x zvonila tyč, málo platné, místo jasných šesti branek, nula na kontě. Naopak, výkon domácích byl podpořen i výborným výkonem rozhodčího. Jasný faul ve vápně na Dorazila a ticho. Nebylo proto divu, že Vsetín vedl po poločase 1:0. Z posledního pobytu na naší půli se zrodil gól. Centr z lajny do vápna a naše obrana v čele s gólmanem stála jak opařená, když jediný hráč před brankou poslal míč hlavou do sítě. Jak to o přestávce vypadalo v kabině si dokážete představit.

Do druhé půle jsme vše překopali. Hráli jsme pouze na tři stopery, vyztužili jsme zálohu a hlavně ji udělali pohyblivou a více variabilní. Jestliže se v prvním dějství hrálo na jednu branku, v tom druhém byl náš tlak drtivý. Do sedla nás dostal vyrovnávací gól Sedláčka. Sám si založil od půlky akci, vyměnil si míč s Nádvornikem a prostřelil vše, co mu stálo v cestě, 1:1.

Další branka ne a ne přijít. Skvělý výkon podal nejlepší hráč Vsetína, gólman. Když už jsme jej překonali, vyrazil obránce rukou míč z brány, ale dvanáctý hráč domácích opět nic neviděl. Na stadionu byl jediný. Stejně jako faul zezadu ve vápně na Nádvornika, že by sluníčko. Bylo jasné, že odpisknuti penalty bychom se dnes nedočkali za nic na světě. Museli jsme si pomoci sami. 

Když už nám tam nespadla ani ta nejvyloženější šance, bylo zřejmé, že to rozhodne nějaká šmudla.  Tak se i stalo. Po nepovedené střele Keilinga se míč kutálel vedle branky, aspoň si to všichni mysleli, jenže se najednou objevil b bráně. Z nás spadlo napětí a domácí hráči popadali na zem. Keiling si vše vynahradil tři minuty před koncem. Tentokrát už, po krásné souhře s Dorazilem a Svozilem, vstřelil branku na konečných 1:3.

Nerad se bavím o rozhodčích. Mimo domácího gólmana, byl však nejlepším hráčem utkání. Jeho výkon byl zralý na cenu Thálie a pokud takto bude pokračovat dál, Zlatá kaplička jej nemine. Nakonec jsme zápas otočili. Myslel jsem, že si to opravdu užijeme a zastřílíme si. Ale i takove zápasy se najdou a je důležité to ustát a zvítězit. 

Nakonec je z toho 6.místo, krásných 41 bodů a hlavně příslib do budoucna. To páté nám uteklo jen o skóre. Tak třeba příští sezónu.