Černovír

Zde jsme se utkali s týmy: Černovír, Sigma Olomouc, Litovel. Tahle série zápasů bylo to nejhorší, co jsme letos na jaře předvedli. Všechny tři zápasy jsme prohráli. To by nebyl až takový problém, kdybychom na hřišti dělali to, co se má. Nejvíc mi vadilo, že někteří hráči si na hřišti dělají, co chtějí a začnou pracovat až se na ně zařve. Neplnění úkolů a lenost. Trenér tam není od toho, aby hráče neustále pobízel k pohybu. Opravdu zde nebylo nic, za co bych mohl chlapce pochválit. Velké zklamání.

Prostějov

V Prostějově jsme se utkali s týmy: Prostějov, Hranice a Šternberk. V prvním utkání proti Šternberku jsme měli herní převahu, ale o výhře jsme rozhodli až v samém závěru. Mrzet nás mohou dva zbytečné góly po chybě brankáře. Hráči bojovali a snažili se hodně zakončovat. Ve druhém utkání jsme narazili na domácí tým. Po sérii chyb v první půli jsme o poločase prohrávali o čtyři branky. Rozdíl ve skóre byl sice alarmující, ale hra byla vyrovnaná. Proto jsem hráče o poločase nabudil a řekl jim, že pokud budou hrát stejně a budou proměňovat šance, zápas vyhrajeme. Věřili tomu a druhá půle byla v naší režii. Nakonec jsme zápas o jeden gól prohráli, ale byla to z naší strany ukázka toho, že se nemá nic vzdávat. Kluci by si alespoň bod zasloužili, mrzet je může několik opravdu vyložených šancí, které nevyužili. V posledním utkání jsme nastoupili proti Hranicím. V zápase jsme byli aktivnější než soupeř, často jsme zakončovali a soupeře jsme se snažili držet na jeho půlce. Tím jsme si vytvářeli spoustu šancí, vstřelili několik branek a zápas jsme vyhráli. Ve všech zápasech jsme zahodili několik vyložených šancí, bude potřeba se zaměřit na koncovku.
Chválím hráče a rodiče, kteří byli ochotni absolvovat oba dva turnaje.