Branky: 64´ Vincour, 79´ Žůrek, 82´ Školník, 88´ Naňák

Sestava 1.FCV: Mikeš - Řezník, Kuča, Javora, Janyška  - Kocian V. - Caletka (77´ Otáhal), Repček, Kocian A. (69´ Kratochvíl), Masný - Braun (77´ Váleček)

Podzimní derniéra nás čekala ve Slavičíně a už při pohledu na sestavy bylo jasné, že nás čeká těžká práce. Domácím se uzdravil Školník i Juřica a tito hráči nás extrémně zlobili. Od začátku si slavičínští vytvořili územní převahu, kterou na těžkém terénu přetavili v pár nebezpečných centrů a střel. Většinu pochytal Mikeš a když už byl překonán, zastoupil jej na brankové čáře Javora. My své situace řešili daleko hůře a tak jedinou opravdu nebezpečnou situací byla ta z 18. minuty, kdy po centru Masného chtěl na malém vápně hlavičkovat Caletka, který však byl sražen soupeřem. Penalta se nepískala. 

Do druhé půle jsme vstoupili stejně jako do té první. Nemastně neslaně. Drželi jsme však bezbrankový stav. Ten nezměnila střela Repčeka těsně vedle ani několik závarů v naší šestnáctce. Zachránila nás i tyč. A tak přišel rozhodující moment v 64. minutě. Jak jinak než rohový kop a Vincour přehlavičkoval Javoru a poslal míč přímo do šibenice - 1:0. Vyrovnat mohl Masný, postupoval sám na bránu, v naší největší zápasové šanci však ani nezakončil. Našim hráčům viditelně docházely síly a sáhli jsme tak ke střídání, které nám absolutně nevyšly. Vrhli jsme všechny síly do útoku, v 79. minutě se pro nás rodilo přečíslení, ale Otáhal v klíčové situaci podklouzl, soupeř brejk vyřešil znamenitě a utkání v podstatě rozhodl brankou na 2:0. Naše snaha o vstřelení branky byla spíše jen na oko. Po průniku domácích do vápna jsme asi faulovali a v 83. minutě soupeř zvyšuje z penalty na 3:0. Poté měl tutovku dorostenec Váleček, ale bohužel netrefil bránu. Hřebíček do naší podzimní rakve přišel v 88. minutě, kdy Slavičín uzavřel účet na 4:0.

Nejvyšší porážka na závěr působí jako pěst do nezpevněného břicha. Tak bych asi charakterizoval dnešní utkání. Byli jsme všude pozdě, horší než soupeř. Silou vůle jsme drželi dlouho stav 0:0, ale tlaku domácích jsme nakonec neodolali. Po vstřelené brance se naše hra rozsypala jako domeček z karet a neměli jsme kvalitu s tím cokoliv udělat. Od ´´repre´´ pauzy a utkání v Holešově jsme se nedokázali dát zdravotně do pořádku a poslední trimestr pro nás byl peklem. Jediné pozitivum je, že to dneškem končí. Vidíme se za 4 měsíce ve Skašticích a asi všichni jsme zvědaví, jestli se Přerov během tohoto období posune dopředu. Realita je momentálně taková, že krajský přebor buší v Přerově na vrata. Hezké Vánoce všem.

David Chuda