Není snad nikoho, mimo nestora Petra Vojáčka, kdo by se o přerovský fotbal a Viktorku zasloužil více. Málokterý ze současných hráčů by mohl říct, že jeho kroky nevedl Ríša. Dlouhou dobu trénoval mládež, muže a byl i trenérem spřáteleného Beňova. Jeho první kroky byly v Pardubicích, odtud se přes studium v Olomouci dostal do Spartaku Přerovské strojírny a už tu zůstal. Jako hráč působil v Přerově od roku 1983 až do roku 1991. 

Poté se vrhl na dráhu trenéra. Prošel si všemi věkovými kategoriemi, ale největšího úspěchu oslavil s dorosty. Na fotbalovém galavečeru Grassroots na pražském Žofíně přebral bývalý šéftrenér mládeže 1. FC Přerov cenu pro nejlepšího trenéra dorostu za rok 2009. Do jeho sbírky tak přibylo ocenění, které svým podpisem stvrdil i legendární francouzský fotbalista a v té době šéf UEFA Michel Platini.Spousta z vás si ho jistě spojí i se základní školou Za Mlýnem, kde stále působí v roli učitele a jednoho z nejoblíbenějších kantorů na okrese.Jeho trenérský rukopis pak na dlouhou dobu poznamenal i mužskou část Viktorky. A byly to časy dobré i zlé. Na sklonku kariéry pomáhal vzkřísit po našem boku uvadlou Viktorku a za to mu patří ještě větší dík. Byl a je tady vždy, když ho potřebujeme. Ríšo, příteli a kamaráde, hodně štěstí a zdraví do dalších let. Jsem poctěn, že jsem mohl stát po tvém boku a že jsi vedl mé myšlenky tím správným směrem. 

Břetislav Holouš