Sestava: Zbořil, Doležel, Jemelka, Máca, Pluháček, Vrba, Simon, Sova, Kocián, Dýčka, Vylíčilová, Vlachopulos, Haluzík, Kyliš, Hába

V neděli jsme hostili soupeře z Vítkovic. Již ve druhé minutě jsme soupeře nechali jít do vedení. Začátek pro nás tedy nebyl optimální. Následně hra byla dlouho vyrovnaná, jenomže se opět prokázala naše kletba v podobě neproměňování šancí. Stejné chyby, špatný výběr řešení či příliš zbrklé jednání v naší ofenzivní hře nás neustále limituje. A tak soupeř vzal za své a do poločasu přidal ještě dvě branky. Do druhého poločasu jsme měli lepší vstup. Herně jsme byli rovnocennými soupeři. Jenomže druhý poločas kopíroval první. Soupeř střílel branky a my se mohli sebevíc snažit a vyšli jsme z utkání naprázdno.

Těžko se mi to hodnotí. Herní projev z naší strany není vůbec špatný. Nicméně nás opravdu tíží proměňování šancí. Ve hře si vytvoříme spoustu dobrých přechodů do útoku, jdeme kolikrát sami na brankáře či máme střelecké příležitosti, ale jakoby pro nás byla brána soupeřů zakletá. Navíc mi ve hře pořád chybí více kolektivní hry s míčem. Často se snažíme vzít míč sami na sebe a pouštíme se do situací jedna na dva, jedna na tři a přijde ztráta, kterou soupeř potrestá. Říct o utkání, že jsme byli lepším týmem by bylo pošetilé, vždyť výsledek hovoří jasně pro soupeře, nicméně našim výkonem si zasloužíme alespoň menší brankový rozdíl, který bohužel nepřichází.

Snahu v utkání nelze našim hráčům upřít, já jen doufám a věřím, že další utkání nám přinese útěchu i v podobě vstřelených branek.

Michal Zimčík