Poslední utkání sezóny v Olešnici se nám nepodařilo zničit prokletí venkovních hřišť a získat body. Lídr tabulky celkem jasně ukázal, proč se momentálně nachází na prvním místě. Nás mohu hřát aspoň dvě vstřelené branky. Podzimní část krajského přeboru, tak strávíme na 6. místě.
1.FC Viktorie Přerov : Zbrojovka Brno 1:5 (1:2)
V sobotu jsme zajížděli na první halový turnaj. Kde nás čekali dvoukolové zápasy s týmy Prostějov, Baník Ostrava, Zlín a Šumperk.
Sokol Čechovice - 1. FC Viktorie Přerov 1:6 (1:4)
Sokol Čekyně : 1.FC Viktorie Přerov 0:4 (0:4)
Branky: Kratochvíl, Přibyl, Losert, Hagan
Sestava: Žák - Losert, Švirk, Kubela, Přibyl - Spilka - Hagan, Dolejší, Schenk J., Kratochvíl - Večerka
Střídání: Jurečka, Schönweitz, Jakubec
Po delší odmlce jsem si mohl zase vyzkoušet roli trenéra dorostenců. Tentokrát jsem s Petrem Žákem jel do Čekyně k zápasu KS dorostu proti místnímu Sokolu. První půle se nám povedla, ta druhá už byla horší a nakonec jsme byli rádi, že zápas skončil.
Do prvního dějství jsme vstoupili tak nějak na půl. Sice jsme měli více ze hry, ale místo kombinací po zemi jsme zbytečně nakopávali míče dopředu. Tím jsme domácím umožnili být ve hře. Vydržel jsem to deset minut. Pak už jsem do toho musel vstoupit Změna hry nám pomohla. Ve 13' Hagan zatáhl balón po levé straně, přihrál Večerkovi a ten vymotal domácí obranu i s gólmanem a naservíroval míč Kratochvílovi před prázdnou. Tohle se nedalo neproměnit, 0:1.
Od té chvíle jsme hře dominovali. V 19' přišel Večerkův smělý průnik do vápna a následovala penalta. Tu s přehledem proměnil Přibyl, 0:2. Za deset minut Schenk krásně našel Jurečku a jeho přízemní centr do vápna uklízel na zadní tyči Losert, 0:3. Poslední zápis v první půli měl na svědomí Hagan. Schönweitz rozjel akci z naší půlky, pokračoval v ní Schenk a na konci jeho krásné průnikové přihrávky stal Hagan, 0:4. Výborný poločas.
Druhá půle už moc fotbalové krásy nepobrala. Domácí tým z nějakého, pro mě nepochopitelného důvodu, bránil stávající výsledek. Kluci se snažili tu jejich obrannou skořápku nějak rozbít, ale marně. Hráli jsme to prostě špatně. Uprostřed hřiště zůstával Schenk sám a všichni čekali, co vymysli. Nikdo si nešel pro míč a stáli jsme v pěti lidech v jedné linii a čekali. Posledních dvacet minut už to bylo i o přežití ve zdraví. Zápas tak rozhodla první půle a konečný výsledek 0:4 se nezměnil.
Vítězství bylo zasloužené, ale mohlo být daleko vyšší. Tak snad příště. Na druhý poločas bych nejraději zapomněl. Jiskřilo to zbytečně na hřišti i v technické zóně. I takové někdy bývají zápasy. Za mě úplně zbytečně.
Břetislav Holouš