Branky: Janík, Vyhňák
Sestava: Pivoda - Kohn, Tomeček, Jedlička, Masařík - Kováč - Losert, Vyhňák, Vrba, Janík - Mikulík
Střídání: Pospíšil, Kropáč
Po utkání ve Zlíně nás čekal soupeř, na kterého jsme si věřili a určitě ho chtěli porazit. MFK Vítkovice. Bohužel, naše sestava prořídla proti Zlínu ještě víc a tak největším pozitivem byl návrat Štěpána Janíka, který od zápasu se Slováckem nehrál.
Do utkání jsme vstoupili dobře. Snažili jsme se soupeři vnutit naši hru a to se nám dařilo. Napadali jsme jejich rozehrávku a sami si vytvářeli celkem slibné kombinace. V 7´ jsme rozehrávali po ofsajdu z naší poloviny, Tomeček našel centrem Vyhňáka, ten zpracoval míč a poslal průnikovou přihrávku na Janíka. Výborný první dotek, střela na zadní tyč a vedli jsme 1:0. Lepší úvod jsme si přát nemohli. Další velkou šanci měl Pospíšil, ale přihrávku od Loserta před prázdnou bránu nevyužil. Soupeř poté získával stále více půdu pod nohama a z naší hry se začaly vytrácet prvky, které nás do té doby zdobily. Naše akce už nebyly tak pěkné a hra byla čím dál víc upracovaná. První varování přišlo po rohovém kopu ve 30´. Centr jsme sice ještě odhlavičkovali, ale míč skončil před vápnem, kde jsme jej již neodkopli a střela prošla houfem těl k tyči, 1:1. Tak skončil i první poločas.
O přestávce jsme kluky nabádali, aby se vrátili k tomu, co jsme hráli prvních dvacet minut. Naše a jejich představa byla zřejmě jiná. Druhá půle byla z naší strany špatná. Hodně špatná. Jakoby nám došly síly i chuť do hry. Nepřesnost, špatný pohyb a špatné vyhodnocení daných situací vedlo k tomu, že hosté začali čím dál více hrozit. Hlavně z rychlých protiútoků. Šancí si však také nevypracovali mnoho. V 53´ přišel zkrat Pivody, který poslal rozehrávku na kopačku soupeře a ten mu míč vrátil zpět do brány, 1:2. Vyrovnat mohl Pospíšil, ale v jasné šanci si prvním dotykem poslal míč tak, že mu ho gólman sebral.
Nedáš, dostaneš. V 62´ poslal Losert míč pod tlakem před bránu, Pivoda jej minul a hosté se radovali po třetí, 1:3. To už nás trochu vyburcovalo z letargie a naše šance, alespoň vyrovnat, posílil Vyhňák. Konečně pěkná akce. Kropáč ze středu poslal míč Jedličkovi, ten jej posunul Vyhňákovi a jeho střela zpoza vápna zapadla pod víko. Závěrečný tlak z naší strany byla spíše křeč. Hosté těsné vedení uhájili a za druhý poločas si ho určitě zasloužili. Pro nás je to varování, že hrát musíme celý zápas a ne jen na jeho začátku a konci.
Dnes bylo vidět, že Vítkovice jsou takový náš strop. Ostatní týmy jsou kvalitativně hodně odskočené. Bohužel, i proti Vítkovicím musíme být ale v plné sestavě, mít kvalitu i štěstí. To jsme měli u nich. Dnes nám chyběly všechny tyto tři ingredience. Je třeba na tento zápas rychle zapomenout a makat stále dál. Všechno nejde hned a my toho času potřebujeme víc, než ostatní týmy. Čeká nás ještě spousta zápasů a v zimní pauze hodně tvrdé práce.
Břetislav Holouš